Jak vypočítat velikost retenční nádrže – kalkulačka + výpočet

Nejčastější chyba při pořizování retenční nádrže? Nesprávně zvolený objem. Příliš malá nádrž vyschne po prvním červnovém týdnu bez deště, příliš velká naopak zbytečně prodraží investici o desítky tisíc korun. Správný výpočet přitom zvládnete za tři minuty – a v tomto článku k němu máte kalkulačku i podrobný manuální postup.

Pokud zatím vybíráte konkrétní řešení, můžete si projít kompletní přehled retenčních nádrží a porovnat jednotlivé varianty podle objemu i konstrukce.


Obsah

  1. Interaktivní kalkulačka
  2. Vzorec a manuální výpočet krok za krokem
  3. Koeficienty odtoku podle typu střechy
  4. Roční úhrny srážek v ČR podle krajů
  5. Jak zohlednit spotřebu vody
  6. Orientační tabulka – rychlý přehled
  7. Metodika ČVUT vs. zjednodušený vzorec
  8. Časté chyby ve výpočtu
  9. Co dělat s výsledkem

1. Interaktivní kalkulačka

Kalkulačka velikosti retenční nádrže

Orientační výpočet podle plochy střechy, srážek, typu krytiny a plánovaného využití vody.

Počítejte půdorysný průmět střechy, ne skutečnou plochu tašek.

Koeficient odtoku: 0.75

Nebo zadejte vlastní hodnotu:

Pro rodinné domy obvykle dává smysl počítat s 28 dny.

Orientačně počítáme cca 25 l / m² za sezónu.

Výsledek výpočtu

Doporučený objem (včetně rezervy 20 %)
 
Nejbližší standardní objem
 
Roční výnos ze střechy
 
Roční odhadovaná spotřeba
 

Doporučené řešení pro vás

Na základě výpočtu doporučujeme retenční nádrž o objemu .

Zobrazit vhodnou nádrž

Nezávazná poptávka zdarma → ozve se ověřený dodavatel

Kalkulačka počítá objem nádrže ze tří vstupů: plochy střechy, typu krytiny a ročního úhrnu srážek ve vaší lokalitě. Výsledek automaticky zahrnuje koeficient odtoku a doporučenou rezervu 20 %.


2. Vzorec a manuální výpočet krok za krokem

Základní vzorec pro výpočet velikosti retenční nádrže vychází z metodiky používané vodohospodářskými projektanty a z doporučení ČVUT:

V (litry) = A × h × ψ × η × (t / 365)
  • A = půdorysná plocha střechy (m²)
  • h = roční úhrn srážek (mm; 1 mm = 1 l/m²)
  • ψ = koeficient odtoku
  • η = účinnost filtru (0,9)
  • t = délka suchého období (21–28 dní)

Proč 28 dní? Dnes se používá delší období kvůli častějším suchům.

Praktický příklad

V = 120 × 500 × 0,75 × 0,9 × (28 / 365)
V = 3 105 litrů

+ rezerva 20 % → cca 3 700 litrů


3. Koeficienty odtoku podle typu střechy

Typ střechy Sklon Koeficient
Plech jakýkoliv 0,80–0,90
Tašky > 20° 0,75–0,80
Tašky < 20° 0,70–0,75
Plochá střecha < 5° 0,80–0,85
Šindel > 20° 0,70–0,75
Zelená střecha 0,15–0,30
Štěrk 0,40–0,60

4. Roční úhrny srážek v ČR podle krajů

Kraj Srážky (mm)
Praha 480–520
Středočeský 500–600
Jihočeský 580–700
Plzeňský 520–680
Karlovarský 580–700
Ústecký 500–620
Liberecký 700–900
Královéhradecký 620–800
Pardubický 580–700
Vysočina 620–750
Jihomoravský 480–580
Zlínský 600–750
Olomoucký 560–700
Moravskoslezský 700–900

5. Jak zohlednit spotřebu vody

  • Zalévání: 4 000–6 000 l
  • WC: 18 000–22 000 l
  • Praní: cca 10 000 l
  • Mytí auta: 100–200 l

6. Orientační tabulka

Plocha Zálivka Zálivka + WC Kompletní využití
do 60 m² 2 000 4 000 5 000
60–100 m² 3 000 5 000 7 000
100–150 m² 4 000–5 000 7 000–8 000 10 000
150–200 m² 5 000–7 000 9 000–10 000 12 000–15 000
nad 200 m² 7 000–10 000 12 000–15 000 15 000–20 000

Nejčastější volbou pro rodinné domy jsou samonosné retenční nádrže.


7. Metodika ČVUT vs. zjednodušený vzorec

V = A × srážky × koeficient / 14

Doporučení: používejte 28 dní.


8. Časté chyby

  • špatná plocha střechy
  • ignorování koeficientu
  • malá nádrž
  • bez rezervy

V náročných podmínkách zvažte nádrže k obetonování nebo dvouplášťové nádrže.


9. Co dělat dál

  • vyberte větší objem
  • ověřte dotaci
  • zkontrolujte podloží

Výsledky si porovnejte v kategorii retenční nádrže.


Shrnutí

Výpočet závisí na ploše, srážkách, koeficientu a délce suchého období. Počítejte s 28 dny a přidejte rezervu.


Zdroje:

  • ČVUT
  • ČHMÚ
  • ČSN
  • SFŽP